1. Pozorováni
2. Metody dotazovací
3. Metody studia dokumentů
4. Metody měření
5. Metody chronometráže
POZOROVÁNÍ
1. Podle rozsahu: Problémové; Tématické
2. Podle programu: Orientační (předběžné;) Základní (standardizované)
3. Podle formy: Vnitřní (sebepozorování); Vnější
4. Podle anonymity: Skryté; neskryté
5. Podle času: Nepřetržité (jednorázové); Přerušované
Definice: objektivní sledování činnosti (např. žáků a učitelů) prostřednictvím pozorovatelných jevů.
Důležitá: objektivita odborná úroveň, zkušenosti, postřeh, osobnostní zaměření, ...
nejen při vlastním pozorování, ale i při interpretaci výsledků
zákl. vlastnosti: vždy je plánovité a systematické
Průběh pozorování:
přípravná fáze (plán, systém záznamu, protokol, ... ,předvýzkum) vlastní pozorování
první etapa - globální percepce (identifikace sledovaného jevu)
druhá etapa - prohlubující se informace mezi pozorovatelem a pozorovaným jevem
třetí etapa - registrace pozorování) jevů (záznam - audio, video,pozorovací archy, protokoly, schématické záznamy různého typu)
čtvrtá etapa - rozbor vzhledem k hypotézám a cílům (co nejdříve po provedení výzkumu)
pátá etapa - interpretace výsledků
Úskalí:
Nedostatečná příprava pozorovatele (nebezpečí povrchnosti, spekulativních závěrů
Nedostatečné zajištění validity a spolehlivosti (procento shody mezi pozorovateli, opakování, analýza rozptylu)
Subjektivní vstup pozorovatele (nedostatečná odbornost, oproštění se od předsudků,pozorovací schopnosti, postřeh)
nedostatečná schopnost dedukce (vysuzování)
Způsoby záznamu pozorováni
Protokolování: psané slovo, stenografování, grafické značeni, symboly, schémata tabulky
Magnetofonový (diktafon) záznam
Fotografie, film, videozáznam
METODY DOTAZOVÁNÍ
Rozhovor:
Standardizovaný
Nestandardizovaný (interview)
Dotazník:
Podle anonymity: anonymní, neanonymní
Podle otázek: uzavřené otázky
otevřené otázky
Rozhovor
Definice: (též interview nebo dotazování) je druhem exploračních metod, při nichž se navozuje přímý komunikační styk se zkoumanými subjekty, které jsou otázkami nebo jinými stimuly podněcovány ke sdělování požadovaných verbálních informací. Je cíleně orientován a připraven.
Druhy rozhovoru:
skupinový rozhovor zjišťuje chování, názory, mínění, postoje ve skupině (opak křížového výslechu)
osobní (individuální) rozhovor umožňuje navázání těsnějšího osobního kontaktu
standardizovaný rozhovor (formální dotazování) umožňuje získat data ke kvantifikaci výsledků
nestandardizovaný rozhovor (hloubkový, otevřený) poskytuje prostor k odpovědím
volný rozhovor - je stanoven pouze cíl
prostý rozhovor - je v hrubých rysech specifikován
Druhy otázek v rozhovoru:
uzavřená otázka - omezuje volnost odpovědi alternativní - ano, ne
výběrová - nabízí několik možností odpovědí otevřená - zcela svobodná (jen stanoví problém)
polootevřená – zachovává kategorizovanou odpověď, ale umožňuje i jinou nepřímá - položím ji skupině, ale hledám odpověď jedince
zvláštní druhy - filtrační, vstupní, kontrolní, kontaktové, ....
Formulář rozhovoru:
Pilotáž .-. příprava na průběh rozhovoru a sled otázek - hledají se vhodné formulace otázek
Pretest - zkušební dotazování podle návrhu z pilotáže
Vytvoření systému otázek - rozlišit otázky vstupní, hlavní, jejich uspořádání (od jednoduchých ke složitějším)
Závěrečná redakce jednotlivých položek - kontrola všech aspektů, uplatnění tzv. psychologické lži (aby se nepoznal cíl výzkumu)
Technika rozhovoru:
tzv. měkké, tvrdé nebo neutrální dotazování - podle ochoty a ovlivnitelnosti dotazovaného
Záznam rozhovoru:
v průběhu (zápis, protokol) - zpomaluje průběh, ale je přesný)
po ukončení - nebezpečí ztráty některých informací
kombinace - nejpřijatelnější
technické provedení záznamu (audio, video)
Žádné komentáře:
Okomentovat