Obranné činnosti jednotlivce (OČJ) jsou základem herních obranných kombinací, které napomáhají k vytvoření co nejvhodnějšího obranného systému družstva. Jsou daleko obtížnější než ÚČJ. Vzhledem k tomu, že nejsou přirozeně vyvinuty, je velmi důležitá volní stránka a motivační podněty. Správná trenérská filozofie by měla být založena zejména na výborné obranné činnosti. Ve vrcholovém basketbalu dneška většinou vítězí družstva, která nedovolí soupeři dát koš a získají co nejvíce míčů, aby mohli sami ohrozit koš soupeře. Velmi často se stává, že relativní nedostatky v útočných činnostech družstva nemusí vést k porážce, pokud jsou kompenzovány obranou činností. Ze zkušeností víme, že obranná činnost u dětí není v porovnání s chutí po útočné činnosti srovnatelná. Dovolíme si dokonce tvrdit, že tomu tak není ani u některých hráčů na té nejvyšší úrovni. Trenéři musí mladé hráče učit důraznému a agresivnímu pojetí individuální hry v obraně, protože jedině takový přístup bude po hráčích vyžadován, až se dostanou do vyspělejších týmů. Smyslem agresivního pojetí není přímý zisk míče (vzniká přemíra osobních chyb), ale donucení soupeře udělat chybu. Paží a rukou by se mělo využívat pouze stínově.
U dětí by se měla využívat jejich přirozená snaha získat míč, již od začátku je v této činnosti podporovat, a využít toho k nácviku základních obranných činností jednotlivce. Nesmíme však zapomenout na velmi důležitou věc – vždy dodržovat zásady správného a přiměřeného učení.
Základní prvky obranné činnosti jednotlivce
postoj – pohyb – práce paží
Postoj - boxerský, nohy vedle sebe, předozadní rovnováha, nízké těžiště, pokrčené nohy, sezení na židli, široké nohy, správný odstup
Pohyb - klouzání do stran, dopředu, dozadu, krátké kroky, neskákat, těžiště na přední straně chodidel, vedoucí noha, odstrkující se noha, pohyb těžiště nahoru a dolů, využívání pivotové obrátky, změny směru, změny klouzavého pohybu v běh a opačně.
Práce paží - kopírování míče, střelba, driblink, přihrávka, před driblinkem, po driblinku, snaha nevypichovat míč.
Krytí hráče bez míče je obranná herní činnost zaměřená na bránění útočníkovi v uvolnění a v chycení míče na místě nebezpečném pro obranu družstva.
Krytí hráče s míčem na místě a v pohybu je obranná činnost, při které obránce vyvíjí na soupeře s míčem neustálý tlak, který mu neumožňuje prostor ke střelbě, přihrávce nebo driblinku do nebezpečného místa pro obranu družstva.
Krytí hráče po střelbě a stahování míčů v obraně je obranná činnost po neúspěšné střelbě soupeře se snahou získat odražený míč a dopravit jej do bezpečného prostoru pro založení útočné akce. Činnosti lze rozdělit následujícím způsobem:
po střelbě hráče, za kterého je obránce zodpovědný
po střelbě jiného hráče
stahování míče jde o velmi obtížnou činnost s možností hlasově oznámit střelbu soupeře. Hráči musí postupovat v souladu s pravidly, důležitý je zrakový kontakt (nejprve vidím hráče, potom míč) a následně dotykový kontakt s odstavením, odblokováním hráče. Následuje stahování míče. Hráči by se neměli dopouštět následujících chyb: sledování letu míče, nechat se zatlačit tělem útočníka pod koš, vybíhání do protiútoku aniž by družstvo mělo míč pod kontrolou, nedostatečná kontrola soupeře ze slabé strany, paže dole.
Samostatně vydělujeme krytí podkošového hráče bez míče, s míčem Je to vlastně boj o pozici, obránce brání se zepředu, ze strany, vytlačuje útočníka co nejdál od koše a snaží se zabránit, aby hráč dostal míč. Pokud podkošový hráč dostane míč zády ke koši, obránce odstupuje na vzdálenost pokrčeného lokte.
Obranná činnost jednotlivce proti dvěma útočníkům je činností obránce proti přesile útočníků s cílem zadržet útočníky a eliminovat střelbu z blízké vzdálenosti od koše. Chybou obránce je pomalý návrat na obrannou polovinu, ústup pod koš s pasivním vyčkáváním na chybu útočníků, nedostatek vůle řešit situaci.
Blokování je obranná činnost zaměřená na činnost při střelbě útočníka s cílem zamezit letu míče směrem ke koši.
Shrnutí:
HČJ představují základní prvky basketbalového herního výkonu. Je to individuální činnost hráče v útoku a v obraně. Je to zrcadlo nejen hráčských schopností (kondiční příprava) a dovedností (zvládnutí techniky hry), ale i jeho osobní teoretické a taktické vyspělosti. Dokonalé zvládnutí HČJ je nevyhnutelným předpokladem tvořivé individuální činnosti hráče a bez jejich perfektního zvládnutí nelze v žádném případě zvládnout další navazující činnosti, což jsou herní kombinace a herní systémy. Právě nedokonalé zvládnutí HČJ u mládeže, brzké přistoupení ke složitějším kombinacím a k systémům, je podle našeho názoru jednou z hlavních příčin.
Je však nutno brát v úvahu skutečnost, že naprosto stejná situace je i v oblasti vrcholového basketbalu. I zde se někteří trenéři věnují velmi povrchně častému opakování a tvrdému drilování HČJ. I to je příčinou současného stavu. Právě podcenění a nedůslednost trenérů při realizaci praktických cvičení, zejména pak špatné technické provádění jsou příčinou k vytváření špatných stereotypů v získaných basketbalových dovednostech, které se později velmi těžko odstraňují.
Žádné komentáře:
Okomentovat