Učitelovo pojetí výuky- významná složka didaktického procesu
iniciační – podněcování žáků, jejich motivace
řídící – učitel je hlavním a řídícím činitelem
výchovná – formování morálně-volních vlastností
organizační činnosti – závisí na nich kvalita hodiny
diagnostická činnost – spravedlivé hodnocení, oprava chyb, návod na jejich odstranění
pozorování – korekce motorického učení žáků
analyticko-syntetická činnost – umět nacvičovanou činnost rozpojit v metodické kroky a včas ji spojit
předcvičování – vyžaduje dostatečnou fyzickou zdatnost samotného učitele
záchrana a dopomoc – specifická činnost učitele, usnadní nácvik dovedností
Spektrum didaktických stylů
1) příkazový – veškerá rozhodnutí provádí sám učitel
2) praktický – úkolové karty, žák pracuje část sám
3) reciproční – cvičí ve dvojicích, učitel opravuje necvičícího, zpětná vazba
4) sebehodnocení – žák cvičí samostatně
5) s nabídkou – podle výkonnosti, učitel nabídne více možností jak lze zvládnout cvik
6) s řízeným objevováním – učitel nabídne 2 možnosti, žák si zvolí jednu z nich
7) s neřízeným objevováním – žák pracuje tak, jak mu to vyhovuje
8) s autonomním rozhodováním – samostatná práce žáků dle jejich zájmové orientace
- styly 1-5 = převládá činnost pedagoga
Výuka
Vyučování je záměrné a systematické působení učitele na žáka. Didaktika jako psychosociální proces. Zahrnuje chování učitele, žáka a kontext, ve kterém se děje.
Konstruktivismus a učení
Zaměření na žáka: učení je aktivní proces, motivace je klíčem k učení, zkušenost má pro učení zásadní význam, lidé jsou kognitivně predisponovaní,
Učení je: probíhá v kontextu, je sociální aktivita, vyžaduje čas, je zaměřeno na…
Role žáka: odpovědnost za vlastní učení, dvojí učení, využívání technologií
Role učitele: facilitátor, průvodce, člověk „otevřené mysli“, kognitivní podpora, posouzení jednotlivých žáků, stanovení hranic.
Cíle konstruktivistické výuky: odůvodňování, kritické myšlení, řešení problémů, obnovování – porozumění – využití znalostí, kognitivní flexibilita, reflexe, sdílení zkušeností.
Teze konstruktivistického vyučování
přejít od vyučování k podpoře samostatného učení se
zaměřit se na procesy – komunikace, dialog, argumentace…
nevyžadovat pamatování si, ale porozumění, vysvětlení postojů, závěrů…
podporovat atmosféru otevřenosti
ptát se na užitečnost/použitelnost
Žádné komentáře:
Okomentovat