Základní princip biologické dynamiky fungující na základě harmonie střídání napětí a uvolnění, námahy a odpočinku je současným způsobem života narušen a odráží se na kvalitě života. Vezměme si jako příklad ploténku, která se zásobuje stlačováním a nasátím tekutiny; nebo rovnováha posturálních a fázických svalů; nebo rovnováha psychického napětí a uvolnění. Jsou-li tyto protipóly v nerovnováze, vyvstává vždy problém v podobě fyzických a následně i psychických potíží a naopak.
Je všeobecně známé, že radost, smutek nebo bolest stimulují např. srdeční činnost. Hněv, strach a napětí ovlivňují trávicí ústrojí. U žádného orgánu se psychický stav neodráží tak výrazně jako u páteře. Člověk moderní doby je ovšem pod neustálým tlakem – nesmí projevit slabost, má strach z chyb, selhání, která mohou zapříčinit pocit existenčního ohrožení a to nejen na poli pracovním, ale i sociálním či dokonce rodinném. Je dokázáno, že psychicky labilní lidé onemocní častěji poškozením ploténky než nervově stabilní jedinci.
Na vzniku trvalého statického napětí se značnou měrou podílí již výše popisovaný stres. Svaly jaksi představují paměťový prvek v cestě patologického působení stresové informace, kdy svalová hmota akumuluje tyto informace zvýšenou úrovní svalového tonu. Při zvýšené četnosti stresů se tak dostáváme do stavu zvýšeného svalového napětí a aniž bychom si toto svalové napětí uvědomovali, transformujeme ho zpět do psychické oblasti. Takto dochází k řetězové reakci všech negativních autonomních reakcí našeho těla ve smyslu uzavřeného kruhu: psychické napětí svalové napětí.
Při stresu jsou svaly napjaté z toho důvodu, že organismus očekává moment, kdy bude muset rychle zareagovat. Je proto v napětí, díky kterému je schopen okamžitě řešit daný problém. Toto napětí způsobuje sympatický nervový systém, jehož výrazná aktivace je součástí poplachové reakce čili stresu. Sympatikus se nachází v míše, přičemž jednotlivé provazce vystupují mezi obratli. Jak už bylo řečeno, stará se o rychlou mobilizaci energie v těle, když je třeba zvládnout složitou situaci: například uvolněním stresových hormonů adrenalinu a noradrenalinu, které mají zase vliv na stavy svalového napětí a uvolnění.
Napětí svalů sice způsobuje menší bolesti v postižené oblast, ale mohou také způsobit onemocnění spjaté s tímto napětím:
„ Nedostatečné prokrvení na základě zvýšeného tonu zádového svalstva a z toho odvozené stavy únavy a slabosti, které vedou k vleklým, často přetrvávajícím nepříjemným pocitům v zádech, zvláštní svalová zatvrdnutí v oblasti přechodu mezi bederními obratli a kostí křížovou, která snadno vyvolávají bolest, omezení osmotického metabolického zásobování ploténky v důsledku trvalého tlaku, a tím nebezpečí zúžení meziobratlového prostoru, příp. uskřinutí nervových provazců, které po stranách vystupují z obratlů.“
Žádné komentáře:
Okomentovat